Známý klavírista Matyáš Novák nadchl členy Kruhu přátel hudby

Že to bude výjimečný večer nasvědčovaly už telefonáty v průběhu týdne informující se o předprodeji vstupenek. Jenže valná většina návštěvníků koncertů Kruhu přátel hudby vlastní permanentní legitimaci na celý rok a vstupenek před koncerty se prodá nejvýše pár kusů a to spíše výjimečně. Předposlední dubnové úterý si jich zájemci vyžádali několik desítek. Do komorního sálu Městského společenského domu v Kolíně totiž přijel excelentní klavírista Matyáš Novák.

„Díky mimořádnému harmonickému cítění, širokému repertoáru a vynikající úhozové technice patří k nejperspektivnějším pianistům své generace. V deseti letech vystoupil poprvé s orchestrem, v devatenácti debutoval v Carnegie Hall, ve dvaceti se představil samostatným recitálem na festivalu Pražské jaro,“ bylo možné se o hlavním protagonistovi klavírního recitálu dočíst v koncertním programu. Kromě hudebního talentu Matyáš Novák absolvoval i televizní talk show, kde se vyznal ze své lásky k železniční dopravě a chovu slepic.

V úvodu koncertu popsal svoji jízdu vlakem do Kolína z Prahy přes Poděbrady a zabořil své prsty do klavíru v několika Českých tancích Bedřicha Smetany. „Fryderikovi Chopinovi přezdívali básník klavíru, já vám od něj zahraji jeho Nokturno opus 27 číslo 2,“ uvedl Novák následující skladbu a lásku k Franzi Lisztovi vyjádřil poté interpretací jeho Polonézy. A stejně jako Liszt poté předvedl vlastní Fantazii na operu Rusalka Antonína Dvořáka, kde zněly ony notoricky známé motivy, ale zároveň jakoby klavír rozezněl mohutný zvuk smyčců či dechů.

V druhé polovině koncertu se repertoár nijak radikálně nezměnil, zazněly skladby Antonína Dvořáka, opět Fryderika Chopina a Balada Franze Liszta, po obrovském aplausu pak coby tečka zazněl další majstrštyk, úprava Smetanovy Vltavy, která mimo jiné potvrdila teorii o blízkosti motivu této skladby a lidové písně Kočka leze dírou. Po závěrečném efektním úderu do piana a potlesku povětšinou stojících diváků se mladý a nadějný talentovaný umělec vydal na chodbu, kde podepisoval dvě svá CD. Prodala se jich celá krabice.

„A jak vám šlapou slepice?“ zeptal se jeden z diváků žijící v nedalekých Třech Dvorech. „Teď jsem musel chov bohužel rozpustit, dal jsem je lidem, na které se mohu spolehnout, protože jsem byl několik týdnů v Americe, a to bych se o ně nemohl starat,“ odpověděl klavírista.

I příští setkání členů Kruhu přátel hudby slibuje nevšední zážitek, jelikož se bude slavit šedesáté výročí jeho založení. Vyhrávat má Cimbálová muzika České filharmonie a nebude u toho chybět přípitek.