Průvodce Modrou krví tentokrát prováděl cihelnou, navazuje na 500 let tradice

Už jen dvě desítky cihelen dnes fungují v Česku, jednou z nich je ta v Kostelci nad Orlicí. Je pokračovatelem zdejší 500 let trvající tradice výroby cihel. Samotný závod přitom slaví půlstoletí, a to v době, kdy dokončuje instalaci nového brousicího zařízení. Díky němu rozšíří své portfolio cihlového systému Porotherm o výrobu broušených cihel.

Výroba cihel má v Kostelci nad Orlicí dlouhou tradici, dokonce několik staletí.

„Naše společnost navazuje na staletí trvající historii cihlářského řemesla. Zejména v lokalitě Kostelce nad Orlicí můžeme hovořit o pěti stoletích cihlařiny, které jsou posledních 125 let spojeny s působením rodiny Kinských,“ připomíná ředitel účetních a administrativních služeb společnosti Wienerberger a jednatel společnosti Cihelna Kinský Michal Filla.

Je to právě čtvrt století, co společnost Wienerberger majetkově vstoupila do Cihelny Kinský, která v současné době zaměstnává přes čtyři desítky lidí a vyrábí ve dvousměnném provozu. Jednateli jsou kromě Michala Filly František Kinský a Kamil Jeřábek.

Nyní se dokončuje instalace nové brousicí technologie, ta je největší investicí v závodě od 90. let minulého století.

„Investice přinesla hlavně nový produkt, který v cihelně v Kostelci zatím nebyl. Broušené cihly ve všech ostatních fabrikách, které v České republice máme, už děláme. Je to odpověď na vzrůstající požadavek trhu, který po broušených cihlách roste, a můžu říct, že v těch našich poměrech je Česká republika v rámci koncernu ta, která má největší podíl prodaných broušených cihel. Proto sem směřovala i tato investice, abychom těchto cihel mohli dodat na trh tolik, kolik si jich od nás trh vezme,“ řekl Deníku Kamil Jeřábek.

V čem je broušená cihla lepší? „Broušené cihly umožňují přesnější zdění. Zvyšuje se tudíž efektivita a rychlost zdění, je to příspěvek k modernímu stavění,“ vysvětluje Kamil Jeřábek.

Podle Roberta Cerháka, ředitele závodu Cihelna Kinský, spol. s r. o., instalace technologie broušení přinese jak větší efektivitu celého provozu, tak ziskovost a úsporu CO2 v objemu 11,7 tun ročně: „Projekt odstartoval v červenci 2022 a plně funkční bude v říjnu 2023. Celé zařízení zahrnuje novou expediční část linky od předávky materiálu z pecních vozů, tj. nové roboty pro překládku materiálu, novou brusku a odtah brusného prachu přes filtrační jednotku do sila. Projekt dále zahrnuje nový aplikátor štítků na palety a řadu dalších stavebních úprav.“

„Povedlo se nám společně dotáhnout sen, který jsme měli, protože slovo bruska znám pomalu od té doby, co jsem poprvé vstoupil do cihelny, což je pětadvacet let,“ zavzpomínal František Kinský.

Sen si v lokalitě cihelny splnili také archeologové, kteří ji kvůli těžbě prozkoumávali, ukázalo se, že je na nálezy vedle Opočna vůbec nejbohatší v celém tomto regionu. A šlo tady o objevy mimořádně významné.

Společnost Wienerberger s. r. o. je největším výrobcem pálených cihel a střešních tašek v České republice.

„V rámci zdících materiálů, které se během jednoho roku a v rámci České republiky prodají, má Wienerberger podíl nějakých 23 až 25 procent, podílí se na tom samozřejmě i zdejší závod,“ doplnil Jeřábek.

První písemná zmínka o spojení výroby cihel s rodinou Kinských je z roku 1898, letos je to tedy už 125 let od doby, kdy Kinští založili starou cihelnu. Na počátku 20. století zaměstnávala 80 dělníků. V roce 1948 byla znárodněna a začleněna do národního podniku Středočeské cihelny Praha. Počátkem 70. let pak při reorganizaci kostelecká cihelna přešla pod Východočeské cihelny a zahájena byla výstavba nového moderního závodu. Technologie dodala západoněmecká firma Lingl, lis byl italské výroby Morando. Cihelna v Kostelci nad Orlicí byla jednou z prvních, která přešla z kruhové pece na tunelovou. Novinkou bylo i využití odpadního tepla v sušárně. V automatizovaném provozu byla první cihla vyrobena před 50 lety – 29. července 1973.

Po revoluci byly v roce 1990 rodině Kinských vráceny pozemky pod cihelnou a hliniště. Cihelnu na nich ale bylo nutné od státu odkoupit. Josef Kinský, otec dnešního spolumajitele a jednatele Františka Kinského, s dalšími třemi společníky Jiřím Tamášem, Stanislavem Barvínkem a Josefem Novákem založili Cihelnu Kinský, spol. s. r. o a vzali si na odkup úvěr. Cihly se začaly vyrábět v roce 1992 pod značkou Kintherm. Proběhla tehdy plynofikace výroby. O tři roky později byla část podílů ve společnosti prodána belgické firmě Koramic. Firma prošla dalším vývojem a v roce 1998 podíl firmy Koramic převzal rakouský koncern Wienerberger, ta také o něco později odkoupila majetkové podíly tří společníků. Nadále tak v cihelně figurovali jen Wienerberger a Josef Kinský, po němž štafetu převzal syn František Kinský.