František Kinský o svém strýci
Hugo Mensdorff-Pouilly

Zažil příkoří, ale nezatrpkl. Rval se s nástrahami života, ale zůstal svůj. A dokázal si získat srdce i obyčejných smrtelníků, byť patřil k významnému šlechtickému rodu s evropskými kořeny. Hrabě Hugo Mensdorff-Pouilly (†94) zkrátka dokázal vždy potěšit a povzbudit.

„Byl to bratranec mojí matky, pro mě zkrátka strýček. Občas jsme se škorpili, ale v dobrém,“ vzpomínal při pondělním posledním loučení se zesnulým aristokratem jeho synovec František Kinský (75).

Strýce označil jednoznačně za bojovníka. Způsob, jak se vyrovnal s příkořím během desítek let existence komunistického režimu, by prý obdivuhodný. „I proto jsem potěšen, že měl to štěstí a mohl se vrátit do Boskovic. Zdejší lidé se sami přesvědčili, že se vrátil s poctivými úmysly, aby zvelebil zanedbané panství,“ podtrhl Kinský.